AMERICTI INDIANI/VZPOMINKY

Jelikoz tady stale ctu neco o americkych indianech, chtel bych taky prihodit moje polinko do diskuse. Hlavni duvod je, ze jsem
ztravil prvni leta v USA cestovanim autem krizem/krazem s malym jazzovym triem a historie indianu mne vzdycky moc zajimala
Na ty nazory, ze jsme jim Ameriku ukradli se da divat ruznym zpusobem.

Fakt 1. Cela historie se da overit navstevou Bureau of Indian Affairs a tam se bily muz dozvi z prvni ruky, kolik tisic smluv s "domorodci"
bylo poruseno, kolik strasnych a nelidskych masakru bili vojaci udelali a jakym zpusobem se s nimi jedna dodnes.

Fakt 2. Jeden z nejhorsich mych zazitku byla navsteva reservace nejpysnejsich a historicky nejobavanejsich indianskych bojovniku
Lakota Sioux v Rosebud, SD.
Mel jsem tam kamarada pro ktereho jsem nekolik mesicu mezi mymi angazma delal a byl to jeden z nejlepsich jobu v celem
mem zivote. On se vratil z Vietnamu, kde letal s helikopterou a jelikoz miloval letani, koupil si starsi 3 sedadlovou Bell bublinu a
vozil za $25 turisty pres Mount Rushmore. Ja v te dobe zrovna dodelal licenci a tak jsem mel moznost se nekolikra svezt a byla
to nezapomenutelna senzace. Vysplhat se do vysky presidentu, rozletet se primo proti nim a v posledni chvili se prehoupnout,
kde hned na druhe strane byla stejna propast. Velmi dobre pro zaludky cestujicich.

Jelikoz jsem v Dakote ztravil pres 3 mesice (mezi joby), uzil jsem si rovnez hodne casu sbiranim informaci na Rosebud reservaci.
Videl jsem toho v zivote hodne - i koncentracni tabory po valce, ale tak jak historicky slavni Sioux Indiani zili jsem neocekaval.
Daleko horsi nez Harlem ghetto v N.Y., daleko horsi nez "white trash ghetta" na jihu USA - neco tak otresneho, ze na to cely
zivot nezapomenu. A to se psal rok 1970. Spinave, zaprasene cesty (dirt roads), odpadky vsude, opili indiani povalujici se pred
jejich betonovymi jednoposchodovymi krabicemi "panelaky" bez oken, neuveritelne spatna hygiena a tak jsem nemohl pochopit,
co jsme jim vlastne udelali ze klesli tak hluboko. ZLOMILI JSME JE? Byly tam ale 3 bary s "ohnovou vodou", ktery jeden obsluhoval
dvestekilovy Nemec a ja se skoro dostal do prusvihu, kdyz jsme se tam zastavili na drink a u baru sedela krasna mlada Indianka -
asi v osmem mesici tehotna.
Kdyz jsme se usadili u baru, on na ni ukazal a rekl nam, ze to je typicky "Indian blanket" - indianska deka a myslel si, ze to
byl dobry vtip. Moje pritelkyne z UK, ktera se mnou cestovala (projezdili jsme vse autem) mela s tou poznamkou trochu problem
a neco mu rekla. Nas "drink" nam byl sebran s baru s radou abychom oba vypadli. Ja mel chut udelat scenu, ale pratele mi to
rozmluvili a odesli jsme. Co se mnou tenkrat otraslo nejvic byla situace v jake bydleli, povahy VSECH belochu kolem - nikdo nikde
nemel jedinou dobrou slusnou vec o nich rict. Liny kurvy, ozralci, zlodeji, zeny prostitutky a vubec cela reservace byla otresna.
Velmi podobne byly "Crows, Apaches, Comanches, Black Foot, Cheyenne, Arapaho atd." Jine kmeny hlavne kolem Nevady a
Californie jsou daleko lepsi. Jeden muj cesky kamarad si dokonce vzal plnokrevnou krasnou Navajo divku a ma s ni v Renu
nadhernou rodinu. Stale se chlubi, kolik usetri penez nakupy na reservaci.

Fakt 3. Po nejakem case a hlavne v posledni dobe, Pale Face (Bila Tvar) se rozhodla, ze jim povoli stavet kasina na reservacich. Ta se
rozrostla jako houby po desti, ale nejvetsi uzitek z toho maji opet belosi, protoze Indiani to proste neumi a daji se snadno okradat.
Vzdycky se najde nekdo s dobrym umyslem a nakonec zisky z toho maji bili poradci, kteri jim kradou docela otevrene.

A nakonec spiritualni vzpominka: kdyz studujes Indiany, musis navstivit "Little Big Horn" na ceste pres Montanu. Jeli jsme uz dost blizko
a pred nami zacalo strasit tornado. Ja nic v zivote takoveho nezazil, vypadalo to strasidlene. Najednou byla skoro tma a tak jsem zastavil
kousek od silnice a na radu nasich pratel jsme nasli asi metr hluboky prikop, kam jsme se schovali. Tedy vlastne - kam jsme si na plocho
lehli. Hlavni pruh tornada byl nastesti asi 1 km daleko, ale i tak to byla hruza. Napred vichr, pak dest, pak kroupy asi 3 cm v prumeru a jak
rychle to prislo, tak rychle to bylo pryc. Asi 5 km pred nami byl ten slavny vrsek a co se stalo, bylo rovnez nezpomenutelne. Tmava az cerna
obloha se najednou v jednom miste otevrela a zacalo svitit v desti slunicko. Vypadalo to z dalky jako sloup svetla nebo jak komentovala moje
kamoska Valerie: "Jako prst Pana Boha". A to svetlo ozarovalo vsecky ty kopecky kolem, vcetne "Little Big Hornu", kam jsme pesky dosli
a totalne ocarovani sedli na zem a asi hodinu pozorovali cvrkot. Jelikoz mam asi velkou fantasii, zavrel jsem oci a najednou jsem slysel a
v duchu videl tu celou bitvu, kde si Indiani vytreli prdel s Custerem a celou jeho Sedmou kavalerii.
V jednom indianskem obchode v Cheyenne jsem si koupil bumper sticker "CUSTER HAD IT COMING" a tak jsem si ho hned prilepil na auto.

Cela historie Indianu je smutna, krvava a nekdy se clovek stydel za to ze byl bilej. Zajimave je jen to, ze jsem ztravil hodne casu s cernymi
hudebniky a ten stejny pocit jsem NIKDY nemel.

Milan++++