Friday, August 01, 2008

NEVADSKE DOMY POTESENI

Po napsani vcerejsiho clanku o Indianech mi doslo, ze psani o problemech, budoucnosti, cenach benzinu atd.
mne vzdy zanechal v depresi, ktere se tezko zbavuji kvuli problemum s mym kolenem, infekci atd.

Ale psani se vzpominkami na bezstarostne doby, kdy jsem cestoval, uzival si zivota, radoval se z kazde malickosti
a hlavne poznaval cely svet – psani o hezkych vecech, zazitcich, srandach a treba i zajimavych vecech pro ctenare,
kteri nemeli kliku jako ja a kteri to trebas prectou – to mne prekvapive nechalo v dobre nalade po zbytek dne. Kdyz
clovek pise o hezkych vzpominkach, pusobi to nejak vic na psychiku nez kdyz se o tom jen mluvi.

Cili moje rozhodnuti: prestavam psat o politice a budu psat o zazitcich meho pestreho zivota, o ktere bych se chtel
podelit a mozna, ze se najde par lidi, kteri si to radi prectou.

Dnesni prispevek z meho pestreho zivota bude o Nevade a o jejich “domech poteseni”. Nerikam rad bordely
( bordel mam v praci na stole) a i v anglictine pouzivam uz dlouho “Houses of Joy!” , stejne jako devcatum,
ktera tam pracuji nerikam kurvy – to si nechavam pro komunisty. Socialni pracovnice nezni moc dobre, ale
trebas mi Frank Bures, nebo “icko” poradi. (“Pleasure Givers?” Please help!
Nase NEVADA (je to muj domov!) je sedmy nejvetsi stat unie s plochou 110,567 ctverecnich mil. Na zacatku
meho zivota v USA jsem jednou popisoval velikosti srovnavanim stareho Ceskoslovanska s Jizni Carolinou, ktera
ma podobnou velikost a je na 40. miste. Po rozdeleni Ceskoslovenska mne to ale prestalo zajimat a tak si to muzete
najit ve Wikipedii.
V 11 counties (KNV) v Nevade mame legalni prostituci a jsme jediny stat v USA (jeste Rhode Island, ale velmi
omezene), kde jsou povoleny tyto domy ktere operuji pod velmi prisnou licenci, holky maji pravidelne prohlidky,
musi platit dane (jak to pocitaji nevim) – ale jsme jediny stat, ktery se za to nestydi – i kdyz vsude jinde to jede
z ulic, ilegalne a definitivne s moznostmi ruznych nemoci – rymou pocinaje.

Pokusim se popsat muj prvni dojem z tohoto prostredi, kdyz na sklonku sedesatych let situace byla stale jeste
hodne jina, Amerika byla Amerika a Las Vegas bylo bezpecne mesto pod ochranou italske mafia. A dokonce i
koncem sedmdesatych, holky mely vyhrazene ulice a tak se jich na delce pul kilometru nekolik set prochazelo
a zastavovaly mozne zakazniky. To uz je ale rovnez historie, protoze korporace a Mormoni to udelali ilegalni a
i kdyz jsme ztratili “street walkers”, obcas se i dnes nekde objevi. Hlavne ale operuji primo v kasinech, kde obycejne
nacelnik security se o ne za procenta zisku stara. Kasino Security = PIMP! Ceny rovnez vyskocily s poptavkou a
s prilivem penez od Cinanu, Korejcu a Japoncu, kteri maji vsichni jeden nesplneny sen - milovat se s blondynou,
ktera ma velke kozy.

Ja jsem kolem 1970 zil na Lake Tahoe a pozdeji v Renu, protoze jsem hodne cestoval a Reno bylo dobre mesto
na zivot (blizko lyzovani), ospale tiche mestecko a ja jsem si tam udelal hlavni stan na cesty. San Francisco,
odkud se obycejne letalo do zamori, je pouze 45 min.
Jednou jsem byl pred vanocnimi svatky mezi joby a jelikoz jsem mel 6 tydnu volno, snih jeste nebyl – a tak jsem
si nasel praci jako cabdriver s Yellow Cab. Velka sranda byla, ze jsem mel cislo 69! (Mohu dokazat!) FAKT!
Reno jsem znal dobre a tak jezdeni byla dost zabava, hlavne kdyz zacalo snezit a ja byl jeden z mala ridicu, kdo
se nebal jet na Lake Taho i ve snehove bouri. (Cesta stala z letiste $80, ale dvakrat jsem vezl unavenou rodinu
s detmi v bouri, kdy skoro nebylo videt a silnice v horach se dala jen sledovat podle tyci, (10 m) ktere v pravidelnych
intervalech jsou z techto duvodu na obou stranach. Dobrodruzstvi to bylo nabeton a ja tenkrat zil na adrenalin.
Zavest rodinu s detmi v noci do bezpeci hotelu zarucovalo velky tip (tuzer) a nejvetsi jsem jednou dostal $200!

Asi 8 mil na vychod od Rena v jine county byl legalni MUSTANG RANCH, proslaveny po cele Americe a pamatuji si,
ze ridici se stale snazili dostat “fare” – pasazera do Mustangu. Vlastnik mafiak Joe Comforte tam udrzoval v prumeru
60-70 devcat z celeho sveta a business jel vesele a velmi dobre. Ja jeden den dostal call, abych vyzvednul pasazera
v kasinu na Virginia Street (Reno Strip) a kdyz si zakaznik sedl dozadu a rekl “Mustang”, ani jsem tam netrefil. Tak
volam dispecera, ktery mne sprdnul, ze se to nesmi po radiu rikat a tak jsme tomu rikali “across railroad track”.
Zakaznika jsem tam zavezl, byl to trochu opily starsi pan a kdyz jsme prijeli k prvnim dvirkam, vsude byly kamery,
pustili nas k druhym a konecne dovnitr. Ja jen pozoroval, co se bude dit. “Madam” byla starsi cernoska a velmi hezky zazpivala:” COMPANYYYY!” Hned vypochodovalo asi 15 devcat oblecenych v postovnich znamkach a postavily se do
rady a jedna po druhe se predstavily. On si jednu vybral, vsichni odesli, ja se otocil a chtel jet nazpet do Rena. Madam
mne ale zastavila a rekla: “Driver, pockej, on asi moc dlouho nevydrzi. Tak si di sednou dozadu a dej si kafe.” Tak jsem
si sel sednou do male mistnosti, kde sedely 2 holky a bavily se. Prinesly mi kafe a pak jsem pro ne prestal existovat.
Za tech 15 min. cekani a poslouchani jejich rozhovoru jsem si doplnil vsechny mezery v mem slovniku sprostych a
vulgarnich slov. Neuveritelne! George Carlin tam pry dostaval hodiny – bless his soul!
Madam ale za chvili prisla a omluvila se, ze zakaznika podcenila protoze si porucil jeste jednu dorostenku navic,
abych tedy jel, ze mne zavola az bude HOTOV! Tak jsem jel nazpet, mel jsem zakaznika na letisti a kdyz jsem ho
zavezl do hotelu, dispatch mne vola: “SIXTY NINE! You are wanted across the railroad! Over?” Tak jsem rekl
TEN FOUR a jel pres koleje.
Po prijezdu mne madam zavedla do mistnosti, kde zakaznik lezel na pohovce a byl totalne “mrtvy!” Nastesti nebyl
ale moc velky, a tak jsem si ho hodil pres rameno a zanesl do auta. Madam mne ale na ceste ven vola nazpet a
podava mi $100! Ja se na ni vyjevene divam a ona s usmevem rekla - zakaznik utratil $300, toto je Tvoje komise!
30% WHOA!

Tak jsem se uz nedivil, proc vsichni ridici chteli cestu do Mustangu!

Jezdil jsem asi 6 tydnu, muj novy job v L.A. zacinal v lednu a tak jsem jezdil i pres vanoce a Novy rok. Jako zazitek
bych to pral vsem mym kamaradum. Jednou v zivote jezdit v Renu pres Novy rok taxikem s cislem 69.
TO BY MEL KAZDY MUZ ABSOLVOVAT JAKO ZKOUSKU ZIVOTA. A snezilo tvrde cely tyden.

Jelikoz uz je pozde a ja to chci dnes poslat, udelam tento muj delsi zazitek NA POKRACOVANI
Cili: Pokracovani priste (asi zitra) a krom toho uvidim, jaky je zajem o cteni.
Satura mi muze dat dalsi titul k svazakovi a polirovi. PIMP? Mel jsem v dalsich tydnech nejmene 2 zakazniky do
Mustangu tydne a dokonce si mne vyzadovala nektera devcata, ktera zila s rodinou v Renu a jednou za mesic
holt mely pauzu. Svatek – svatky?
Milan++++

1 comment:

mM said...

Kdysi jsem také jeden čas dělal taxíkáře a za dovezení zákazníka do bordelu (zde Puff) byla provize tuším öS 100. Potěšitelkami odrbaní a ještě sexu lační zákazníci se také vozili do města k nejbližšímu bankomatu. Nejlepší kšeft byl ale vždy se samotnými děvčaty, která jela i dost daleko a dávala bohaté zpropitné.