Sunday, April 29, 2007

PRASKLA PREHRADA

Diky Tobe Mirku a pak, ze toho je trochu vic, prisla mi ihned
dalsi vzpominka, kterou napisi, ale toho "Courvoisiera" napred.

Hrali jsme a chlastali cely den (pred hranim) v jeho nadhernem
chatteau, coz jsme nikdo v opici jasne nemohl ocenit, jak mi dnes
dochazi spousta veci, ktere jsem mohl zazit a videt a bohuzel
byl tolik "incapacitated", ze si nic nepamatuji.

in·ca·pac·i·tate
Pronunciation: "in-k&-'pa-s&-"tAt
Function: transitive verb
Inflected Form(s): -tat·ed; -tat·ing
1 : to make legally incapable or ineligible
2 : to deprive of capacity or natural power : DISABLE
- in·ca·pac·i·ta·tion /-"pa-s&-'tA-sh&n/ noun

Po koncerte si Francouzi prali, aby jsme hrali neco pro bubny
a tak nas bubenik (a ted nevim nabeton, jestli to byl Milan nebo
Vasek)~hral betalny a dlouhy solo a dostal velke ovace.
Tak se postavil a uklanel se a jelikoz predchazel takovy den piti,
pri jednou uklonu, se nadherne "vyblil" na celou bici soupravu.
Nemam k tomu zadny komentar, akorat ten nevim, jestli si nepletu
podobnou historku s Knirschem, ale to je fuk.
Nezlobte se na mne kluci. Byla to moc sranda.

No a druha historka je z Anglie. Tam na tom koncerte jsem byl
osobne pozvan (to uz jsem byl venku) a bylo to na zamku Lorda
Monteque of Beaulieu, ktery byl velky fanda jazzu a poznal jsem
ho uz s Bromem na festivalu v Manchesteru.

Pozvali na vecer Modern Jazz Quartet a udelali jim nabidku:
$10,000 pro kazdeho (tenkrat to bylo hodne!), ale cely quartet
musi hrat na podiu NAHY! Ja jsem samozrejme nic nevedel a tak
jsem prisel ve predepsanem smokingu, vypil si par drinku s prateli
a cele obecenstvo ~ ladies v dlouhych satech a sperky, muzi smokingy,
netrpelive zasedlo a ocekavalo na otevreni opony, kde MJQ bylo
ready zacit hrat svuj koncert.

Opona se otevrela za zvuku "Bag's Groove" (Milt Jackson, vibes),
ostatni byli John Lewis, pno, Percy Heath, bass (vloni nam odesel
ve veku 84!), a Connie Kaye na bici.

Co bylo nejkrasnejsi, ze obecenstvo zprvu ztrnulo, ale nikdo se
typicky anglicky nahlas nesmal. (Milt was well hung!) a dost pri tom
hrani poskakoval~ale za co musim celemu quartetu dat nejvetsti kredit:
zkoncili kompletni koncert s tvaremi, jako by se VUBEC NIC nestalo,
a az po ovacich (asi 5 min.) na konci, Milt Jackson vysel stale NAHY
pred oponu, podekoval obecenstvu a na konci rekl:
"Hey Beaulieu, you Fat Poof Limmey Mothafuckah!
You gotta double the pay!
$10 Grand ain't enough!" A podival se vyznamne dolu na sveho "clena"!

Milan++++

4 comments:

mM said...

Myslím si, že člověk může být např. v sebelepší společnosti, mezi přáteli, krásně se bavit … atp., ale nikdy si neužije tolik legrace, jako muzikanti v dobře sehrané partě.
Také mě už napadlo, že bych svoje muzikantské zážitky mohl sepsat - takové jakési paměti. Nevím ale, zda by to někoho zajímalo.

Anonymous said...

Mirku, mne nabeton yo!
Pis! Budud se tesit!

Anonymous said...

Mirku ja te myslim neznam, ale jsem ve styku s dablem Milankem a jmenuji se Tonda. Bydlim kousek od Milana asi hodinka letu s leteckym taxikem. Planuji se za nim podivat jestli nas emperor Schwarzenegr dovoli. Jinak pis a pis sve muzikantske zazitky, nebot me to bavi od vsech muzikantu. Ja byl muzikant taky, ale ne Milanovyho kalibru. Jediny co Milan nepoznal je pohlavni styk s Margaret Tacherovou a let kolem zemekoule na Spaceshutle. Jinak ho neprekvapi nic. Tak se ozvi.
Zdravi Tonda.

mM said...

Minule jsem zmínil bubeníka ve skladbě »Il silenzio«, který před hraním požil stolní olej, aby vydržel chlastat. Bylo mi ho pak až líto.

Chodil s námi na záskok a téměř vždy se šíleně ožral. Zajímavé ale, že v očích jeho ženy na vině nebyl nikdy on, nýbrž vždy my ostatní. Však původcem veškerého zla jsem byl hlavně já, který mu vlastně dohazoval výdělek.

Dobračka už svého opilce čekala před barákem a já dodnes slyším baskytaristu jak jí oznamuje: „Dneska není vůbec ožralej … — zase se nám halt ale posral”. Později, když to na sebe jednou sám vykecal, pak všude chtěli pro obveselení podrobné vylíčení celé Geschichte.

Tatort - Colonade, Johannisbad in Böhmen