Diky Tobe Mirku a pak, ze toho je trochu vic, prisla mi ihned
dalsi vzpominka, kterou napisi, ale toho "Courvoisiera" napred.
Hrali jsme a chlastali cely den (pred hranim) v jeho nadhernem
chatteau, coz jsme nikdo v opici jasne nemohl ocenit, jak mi dnes
dochazi spousta veci, ktere jsem mohl zazit a videt a bohuzel
byl tolik "incapacitated", ze si nic nepamatuji.
in·ca·pac·i·tate
Pronunciation: "in-k&-'pa-s&-"tAt
Function: transitive verb
Inflected Form(s): -tat·ed; -tat·ing
1 : to make legally incapable or ineligible
2 : to deprive of capacity or natural power : DISABLE
- in·ca·pac·i·ta·tion /-"pa-s&-'tA-sh&n/ noun
Po koncerte si Francouzi prali, aby jsme hrali neco pro bubny
a tak nas bubenik (a ted nevim nabeton, jestli to byl Milan nebo
Vasek)~hral betalny a dlouhy solo a dostal velke ovace.
Tak se postavil a uklanel se a jelikoz predchazel takovy den piti,
pri jednou uklonu, se nadherne "vyblil" na celou bici soupravu.
Nemam k tomu zadny komentar, akorat ten nevim, jestli si nepletu
podobnou historku s Knirschem, ale to je fuk.
Nezlobte se na mne kluci. Byla to moc sranda.
No a druha historka je z Anglie. Tam na tom koncerte jsem byl
osobne pozvan (to uz jsem byl venku) a bylo to na zamku Lorda
Monteque of Beaulieu, ktery byl velky fanda jazzu a poznal jsem
ho uz s Bromem na festivalu v Manchesteru.
Pozvali na vecer Modern Jazz Quartet a udelali jim nabidku:
$10,000 pro kazdeho (tenkrat to bylo hodne!), ale cely quartet
musi hrat na podiu NAHY! Ja jsem samozrejme nic nevedel a tak
jsem prisel ve predepsanem smokingu, vypil si par drinku s prateli
a cele obecenstvo ~ ladies v dlouhych satech a sperky, muzi smokingy,
netrpelive zasedlo a ocekavalo na otevreni opony, kde MJQ bylo
ready zacit hrat svuj koncert.
Opona se otevrela za zvuku "Bag's Groove" (Milt Jackson, vibes),
ostatni byli John Lewis, pno, Percy Heath, bass (vloni nam odesel
ve veku 84!), a Connie Kaye na bici.
Co bylo nejkrasnejsi, ze obecenstvo zprvu ztrnulo, ale nikdo se
typicky anglicky nahlas nesmal. (Milt was well hung!) a dost pri tom
hrani poskakoval~ale za co musim celemu quartetu dat nejvetsti kredit:
zkoncili kompletni koncert s tvaremi, jako by se VUBEC NIC nestalo,
a az po ovacich (asi 5 min.) na konci, Milt Jackson vysel stale NAHY
pred oponu, podekoval obecenstvu a na konci rekl:
"Hey Beaulieu, you Fat Poof Limmey Mothafuckah!
You gotta double the pay!
$10 Grand ain't enough!" A podival se vyznamne dolu na sveho "clena"!
Milan++++
Sunday, April 29, 2007
Saturday, April 28, 2007
VZPOMINKY CESKENO MUZIKANTA (pokracovani)
Jen bych chtel poprosit o trpelivost, ale uz mam skoro dohromady nekolik daslich srandovnich situaci na podiu, pred 800+ lidmi (lidma) a i kdyz to nebude asi nikdy chronologicke, pokusim se vas vsecky kdo mate zajem, seznamit s zivotem muzikantu, zivotem za podiem,cestovanim, litanim po svete atd.
Nektere zazitky jsou bizarni a neuveritelne, ale mam na vsecko i dnes jeste svedky. Budu zitra pokracovat s "PRIBEHEM SPLOSTENEHO LESNIHO ROHU", na ktery jsem po mem solu spadl, protoze jsem pri hrani stal a ztratil jsem rovnovahu, kdyz jsem si chtel nazpet sednout. Vedle mne sedela divcina, ktera hrala na French horn (lesni roh) a hned dal vedle ni, 6 trombonaku v rade. 4 normalni bones a 2 bass trombones. Ja ztratil rovnovahu, kdyz jsem si sedal na moji vysokou zidli, spadnul z ni a na jeji lesni roh (totalled), ale nejkrasnejsi bylo, ze ona spadla na trombonaka, on na druheho atd. a tak to dopadlo jako domino. 8 lidi na zemi a ja si myslel, ze tim konci moje hudebni kariera. A sheeple mysleli, ze to bylo casti naseho show. (Yeah, sure! Leave it in! $3,000 per horn!) Lidi se ale asi 5 min. smali, protoze to domino muselo vypadat legracne.
Ten zpevak ale za mnou po show cekal a mel starost, jestli jsem ok., protoze znal situaci s mym kolenem a myslel si, ze se mi podlomilo. Tak jsem se mu to rozmlouvat nesnazil, na "emericana" mne prekvapil a hned druhy den koupil Marni (horny hornystka) za $3,000 fungl novy Franch Horn, no questions asked. Fraja! A sral na nastroj, mel starost o moje koleno!
Dodnes, kdyz spolu mluvime (s kluky, nebo s Marni), tak se moc nachechtame.
Dobrou noc pro vsechny za louzi a zitra na ctenou!
Milan++++
Nektere zazitky jsou bizarni a neuveritelne, ale mam na vsecko i dnes jeste svedky. Budu zitra pokracovat s "PRIBEHEM SPLOSTENEHO LESNIHO ROHU", na ktery jsem po mem solu spadl, protoze jsem pri hrani stal a ztratil jsem rovnovahu, kdyz jsem si chtel nazpet sednout. Vedle mne sedela divcina, ktera hrala na French horn (lesni roh) a hned dal vedle ni, 6 trombonaku v rade. 4 normalni bones a 2 bass trombones. Ja ztratil rovnovahu, kdyz jsem si sedal na moji vysokou zidli, spadnul z ni a na jeji lesni roh (totalled), ale nejkrasnejsi bylo, ze ona spadla na trombonaka, on na druheho atd. a tak to dopadlo jako domino. 8 lidi na zemi a ja si myslel, ze tim konci moje hudebni kariera. A sheeple mysleli, ze to bylo casti naseho show. (Yeah, sure! Leave it in! $3,000 per horn!) Lidi se ale asi 5 min. smali, protoze to domino muselo vypadat legracne.
Ten zpevak ale za mnou po show cekal a mel starost, jestli jsem ok., protoze znal situaci s mym kolenem a myslel si, ze se mi podlomilo. Tak jsem se mu to rozmlouvat nesnazil, na "emericana" mne prekvapil a hned druhy den koupil Marni (horny hornystka) za $3,000 fungl novy Franch Horn, no questions asked. Fraja! A sral na nastroj, mel starost o moje koleno!
Dodnes, kdyz spolu mluvime (s kluky, nebo s Marni), tak se moc nachechtame.
Dobrou noc pro vsechny za louzi a zitra na ctenou!
Milan++++
Friday, April 27, 2007
DOPIS STANDOVI MIKESKOVI
USA A ZASLOUZENA GLORIFIKACE:
Stando mily, Ty se furt nemuzes zbavit sveho problemu s USA. Ja Ti ale tentokrat neco zkusim vysvetlit. Po lopate.
Glorifikace americkeho "Betlehemu" (jak tomu rikas), mne dostala skrz vsecky ty roky mizerie, lzi, korupce, strachu, stihani, persekuce, pronasledovani a muj sen od roku 1945, kdyz jsem videl Pattona, mel prvni cekuladu, pomeranc, zvejkacku, cigaretu a Colt 45 (!), byl: STAT SE AMERICANEM ZA KAZDOU CENU! Cesi mi vzdy lezli na nervy a "maly cesky clovek" NEJVIC. TO JSEM JESTE NETUSIL, ZE CELY MUJ ZIVOD JIZ VEDL K TOMU, ZE SE MI MUJ SEN VYPLNI. "From The Red to the Red, White and Blue, here I fly higher (drogy!), than I ever knew.....
Glorifikace vseho z USA se stala obsession. Jako kdyz jsem priletel do Bostonu a za prvni vydelane penize (hral jsem hned v mafijackem klubu s triem: cernej pianista, bubenik ze Sicilie a ja z CSSSSR), jsem nakoupil "Fruit of the Loom", made in USA, bavlnene spodni pradlo a nekolik kosilek a nebudes mi verit: vse co jsem mel z Brna, jsem spalil v krbu.
Cili mne to vsecko zachranilo od "going crazy", a pak najednou po jednom veceru v "Jazz Clubu" na Boylston Street, za mnou prisel bubenik od druhe skupiny (cernej) a ptal se mne, jestli bych mel zajem hrat s velkou kapelou (Dizzy Gillespie) na Monterey Jazz Festivalu! Samozrejme jsem spadnul na zadek a za dva dny jsem byl na letadle do Oaklandu, kde na mne cekala cerna, bohata, CISTA rodinka (2 krasny dcery! A obe zemrely. Overdose (19 let) a kidney failure (26 let~vzala si bilyho kluka.); proste cela rodinka od slavneho legendarniho pianisty Earla "Fatha" Hinese, ktery mne pozdeji zamestnal "on and off", skoro 3 roky jako jeho "musical direktora" na cestach po svete. Byl jsem jeho "Czechoslovakian Nigger!" On zacal v Chicagu s velkou kapelou, ale proslavil nekolik slavnych zpevacek, jako Sarah Vaughn a Dinah Washington, se kterou jsem tocil (sorry, natacel.)
Monterey byl zazitek, na ktery nikdy v zivote nezapomenu. Byli tam vsichni! Moje sny! Hudebnici, basisti, kteri prichazeli zkouset moji basu (ceske basy byly velmy slavne~Bory atd.). A moje napul japonska czerecka Naomi, mi asi pred 2ma roky, dala k svatku DVD (nevim, jak to nasla): "40 let Monterey Jazz Festivalu." Ja se uplne zritil, kdyz hned na zacatku je zaber Earla, jak diriguje nasi velkou kapelu, posledni akord, potlesk a zaber na rytmiku, kde vidim mladeho bileho kluka s hubou od ucha k uchu (JA)~proste asi 6-7 vterin nesmrtelnosti! A ona o tom ani nevedela. (????)
Jasne, ze to z pocatku bylo tvrde. Delal jsem 3 joby (ucil ve skole,hral vecer a psal aranzma ve vlaku, pokud jsem nespal z jobu do jobu), ale jsou to taky nezapomenutelne "Hungry Years". I jsem jezdil s taxikem. Mel jsem cislo 69! a byl jsem na vrcholu sveho zivota. Na pr. uceni lyzovani pro jednoho Rakusaka, ktery
mel skolu v Heavenly Valley (Lake Tahoe) a hrani jazzu vecer s betalnym triem~rovnez byly casy, na ktere nikdy nezapomenu. A to bylo tenkrat stale STRUGGLE! Aby mel clovek prachy, musel makat. A tvrde. Moje mladsi dcera tu byla na navsteve v 1983 a nemohla pochopit, proc jsem stale busy. Tady proste lenosi neobstoji a nevydrzi. Silnejsi zvitezi!
Pocit stesti, ktera mi ale tato glorifikovana zeme dala a stale dava, prekrocuje cokoliv negativniho~jako trebas nemit na cinzi nebo na benzin. ($0.26 za gallon!~dnes jsem platil $3.49) To vse ale bylo pred tim, nez jsem se stal pres noc slavnej a o tom psat nebudu. Je to po celem Internetu. Dekuji Panu Bohu za Ameriku a za to, ze mi dala sen, pres vsecky ty zkurveny roky pod komousi a utrpeni s ceskymi bubeniky....
Takze moje glorifikace se asi musi brat trochu s rezervou, protoze jsem asi neobvykly pripad. Mel jsem kliku byt ve spravny cas na spravnem miste a stale se mi to i dnes drzi. Coz si vysvetluji tim, ze "GOD MUST LOVE ME!" I se vsemi chybami a prusery, ktere jsem za ty leta udelal a zazil.
GOD BLESS AMERICA, WHATEVER ANYBODY SAYS a ja ji kritizuji, protoze se hodne zmenila a negativne. Stale je to ale zeme, kterou bych za nic nemenil. A cokoliv negativniho napisi, je pravda, spojena se snahou to konstruktivne nechat verejne vedet, aby to sheeple mohli spravit. Neni to anti-amerikanizmus, i kdyz to casto tak zni. Ale jen idiot to nepochopi. Kritika pruseru je nutna.
A jeste k te nenavisti, ke vsemu ruskemu, cemu Satura nerozumi a v jeho omezenosti rozumnet nikdy NEBUDE. Nejenom, ze mi ta zkurvena "theologie" byla jasna od 1948, ale prusery s StB, omezovani svobod, zniceni rodiny a meho rodinneho zivota. Amerika mi zachranila zivot a sanity.
Jinak bych asi byl dnes tlustej dirigent Cesky Filharmonie 5x zenaty s s 8mi detmi, (studoval jsem trochu s Vaclavem Neumanem, ~ne ty deti! S nejlepsim (podle mne) dirigentem, ktery kdy zil. Psal bych mozna symfonie a muziku k filmum a nikdy nemel moznost swingovat. I kdyz velky symfonicky orchestr muze swingovat taky. Nikdo mne tady nikdy (jako u nas) nazavidel uspech a nesnizoval, jako v Brne. Rikali mi ze zavisti "hudebni inzenyr", coz ale bylo typicke a tak mi to vadilo jen z pocatku. Fuck'em! Mimo Hnilicky, Zdenka Novaka a Vaska Skaly, cela kapela uz umrela a Slovaci koupili jmeno "Orchestr Gustava Broma" asi jako franchise a obcas delaji koncerty. Neni to ale ono, protoze nejsou sehrani, tak jak jsme byli my. Ale celkem hraji dobre (pro zabalkanskou kapelu).
Vysvetli jsem Ti to trochu Stanislave? Nikdy se mi NIKDO do niceho nepletl, moje rozhodnuti byla MOJE a pomoc byla vzdy ze vsech stran. A nikdo mne nenutil zit "emericky," i kdyz to neni zrovna ten nejhorsi zpusob zivota. Proto mi vadi, kdyz stale slysim Amerika sem, Amerika tam. A ani to neni pravda. Think POSITIVE kuwa! Vzdyt jsi chytrej kluk! Ja bych bez Ameriky a jeji kultury (jazz a Lakota Sioux Indians), nemohl zit. GO FIGURE!
Soudruh z Nevady++++
PS A Saturnin je hodnej kluk, akorat je blbej. Nemuze za to.
Stando mily, Ty se furt nemuzes zbavit sveho problemu s USA. Ja Ti ale tentokrat neco zkusim vysvetlit. Po lopate.
Glorifikace americkeho "Betlehemu" (jak tomu rikas), mne dostala skrz vsecky ty roky mizerie, lzi, korupce, strachu, stihani, persekuce, pronasledovani a muj sen od roku 1945, kdyz jsem videl Pattona, mel prvni cekuladu, pomeranc, zvejkacku, cigaretu a Colt 45 (!), byl: STAT SE AMERICANEM ZA KAZDOU CENU! Cesi mi vzdy lezli na nervy a "maly cesky clovek" NEJVIC. TO JSEM JESTE NETUSIL, ZE CELY MUJ ZIVOD JIZ VEDL K TOMU, ZE SE MI MUJ SEN VYPLNI. "From The Red to the Red, White and Blue, here I fly higher (drogy!), than I ever knew.....
Glorifikace vseho z USA se stala obsession. Jako kdyz jsem priletel do Bostonu a za prvni vydelane penize (hral jsem hned v mafijackem klubu s triem: cernej pianista, bubenik ze Sicilie a ja z CSSSSR), jsem nakoupil "Fruit of the Loom", made in USA, bavlnene spodni pradlo a nekolik kosilek a nebudes mi verit: vse co jsem mel z Brna, jsem spalil v krbu.
Cili mne to vsecko zachranilo od "going crazy", a pak najednou po jednom veceru v "Jazz Clubu" na Boylston Street, za mnou prisel bubenik od druhe skupiny (cernej) a ptal se mne, jestli bych mel zajem hrat s velkou kapelou (Dizzy Gillespie) na Monterey Jazz Festivalu! Samozrejme jsem spadnul na zadek a za dva dny jsem byl na letadle do Oaklandu, kde na mne cekala cerna, bohata, CISTA rodinka (2 krasny dcery! A obe zemrely. Overdose (19 let) a kidney failure (26 let~vzala si bilyho kluka.); proste cela rodinka od slavneho legendarniho pianisty Earla "Fatha" Hinese, ktery mne pozdeji zamestnal "on and off", skoro 3 roky jako jeho "musical direktora" na cestach po svete. Byl jsem jeho "Czechoslovakian Nigger!" On zacal v Chicagu s velkou kapelou, ale proslavil nekolik slavnych zpevacek, jako Sarah Vaughn a Dinah Washington, se kterou jsem tocil (sorry, natacel.)
Monterey byl zazitek, na ktery nikdy v zivote nezapomenu. Byli tam vsichni! Moje sny! Hudebnici, basisti, kteri prichazeli zkouset moji basu (ceske basy byly velmy slavne~Bory atd.). A moje napul japonska czerecka Naomi, mi asi pred 2ma roky, dala k svatku DVD (nevim, jak to nasla): "40 let Monterey Jazz Festivalu." Ja se uplne zritil, kdyz hned na zacatku je zaber Earla, jak diriguje nasi velkou kapelu, posledni akord, potlesk a zaber na rytmiku, kde vidim mladeho bileho kluka s hubou od ucha k uchu (JA)~proste asi 6-7 vterin nesmrtelnosti! A ona o tom ani nevedela. (????)
Jasne, ze to z pocatku bylo tvrde. Delal jsem 3 joby (ucil ve skole,hral vecer a psal aranzma ve vlaku, pokud jsem nespal z jobu do jobu), ale jsou to taky nezapomenutelne "Hungry Years". I jsem jezdil s taxikem. Mel jsem cislo 69! a byl jsem na vrcholu sveho zivota. Na pr. uceni lyzovani pro jednoho Rakusaka, ktery
mel skolu v Heavenly Valley (Lake Tahoe) a hrani jazzu vecer s betalnym triem~rovnez byly casy, na ktere nikdy nezapomenu. A to bylo tenkrat stale STRUGGLE! Aby mel clovek prachy, musel makat. A tvrde. Moje mladsi dcera tu byla na navsteve v 1983 a nemohla pochopit, proc jsem stale busy. Tady proste lenosi neobstoji a nevydrzi. Silnejsi zvitezi!
Pocit stesti, ktera mi ale tato glorifikovana zeme dala a stale dava, prekrocuje cokoliv negativniho~jako trebas nemit na cinzi nebo na benzin. ($0.26 za gallon!~dnes jsem platil $3.49) To vse ale bylo pred tim, nez jsem se stal pres noc slavnej a o tom psat nebudu. Je to po celem Internetu. Dekuji Panu Bohu za Ameriku a za to, ze mi dala sen, pres vsecky ty zkurveny roky pod komousi a utrpeni s ceskymi bubeniky....
Takze moje glorifikace se asi musi brat trochu s rezervou, protoze jsem asi neobvykly pripad. Mel jsem kliku byt ve spravny cas na spravnem miste a stale se mi to i dnes drzi. Coz si vysvetluji tim, ze "GOD MUST LOVE ME!" I se vsemi chybami a prusery, ktere jsem za ty leta udelal a zazil.
GOD BLESS AMERICA, WHATEVER ANYBODY SAYS a ja ji kritizuji, protoze se hodne zmenila a negativne. Stale je to ale zeme, kterou bych za nic nemenil. A cokoliv negativniho napisi, je pravda, spojena se snahou to konstruktivne nechat verejne vedet, aby to sheeple mohli spravit. Neni to anti-amerikanizmus, i kdyz to casto tak zni. Ale jen idiot to nepochopi. Kritika pruseru je nutna.
A jeste k te nenavisti, ke vsemu ruskemu, cemu Satura nerozumi a v jeho omezenosti rozumnet nikdy NEBUDE. Nejenom, ze mi ta zkurvena "theologie" byla jasna od 1948, ale prusery s StB, omezovani svobod, zniceni rodiny a meho rodinneho zivota. Amerika mi zachranila zivot a sanity.
Jinak bych asi byl dnes tlustej dirigent Cesky Filharmonie 5x zenaty s s 8mi detmi, (studoval jsem trochu s Vaclavem Neumanem, ~ne ty deti! S nejlepsim (podle mne) dirigentem, ktery kdy zil. Psal bych mozna symfonie a muziku k filmum a nikdy nemel moznost swingovat. I kdyz velky symfonicky orchestr muze swingovat taky. Nikdo mne tady nikdy (jako u nas) nazavidel uspech a nesnizoval, jako v Brne. Rikali mi ze zavisti "hudebni inzenyr", coz ale bylo typicke a tak mi to vadilo jen z pocatku. Fuck'em! Mimo Hnilicky, Zdenka Novaka a Vaska Skaly, cela kapela uz umrela a Slovaci koupili jmeno "Orchestr Gustava Broma" asi jako franchise a obcas delaji koncerty. Neni to ale ono, protoze nejsou sehrani, tak jak jsme byli my. Ale celkem hraji dobre (pro zabalkanskou kapelu).
Vysvetli jsem Ti to trochu Stanislave? Nikdy se mi NIKDO do niceho nepletl, moje rozhodnuti byla MOJE a pomoc byla vzdy ze vsech stran. A nikdo mne nenutil zit "emericky," i kdyz to neni zrovna ten nejhorsi zpusob zivota. Proto mi vadi, kdyz stale slysim Amerika sem, Amerika tam. A ani to neni pravda. Think POSITIVE kuwa! Vzdyt jsi chytrej kluk! Ja bych bez Ameriky a jeji kultury (jazz a Lakota Sioux Indians), nemohl zit. GO FIGURE!
Soudruh z Nevady++++
PS A Saturnin je hodnej kluk, akorat je blbej. Nemuze za to.
Saturday, April 21, 2007
SMUTNA VZPOMINKA NA PRITELE
Nevim, jestli se tohle hodi do blogu, ale pisi to na pocest nekoho,
kdo mi byl velmi blizky, fantasticky clovek, ktery na mych kolenech
operoval 19x (za 35 let), ktery se stal velmi blizkym kamaradem a
ja jen se smutkem v srdci, musim o nem napsat par slov, protoze
diky jemu a jeho umeni, jako chirurg, dnes chodim bezbolestne na
dvou umelych kolenech, zazracich americke technologie a dokonce
i mohu opatrne lyzovat (na bezkach).
JOHN H. PAYNE, M.D., stejne stary jako ja, zemrel 31.3. 2007
po kratkem zapase s rakovinou prostaty. Zalozil v Las Vegas
(po navratu z Vietnamu v 1970) kliniku "DOC",
"Desert Orthopedic Center", ktera ma dnes svoji vlastni budovu,
ER, out-patient operacni facility, 10 pokoju a zamestneva 18
specialistu na kazdou cast lidskeho tela.
John delal hlavne kolena, ramena a kycle.
A jelikoz jsme si byli tak blizci a ja se stal po tech letech
clenem DOC rodiny, chtel bych jen na jeho pamatku a pocest napsat
techto par slov. Poznal jsem v zivote par velmi specialnich lidi
a JOHN byl jeden z nich. Kazdy, kdo mel stesti ho poznat tak dobre
a intimne jako ja (19x under) byl jeho nahlou smrti prekvapen
a zdrcen. Vsichni, kteri ho poznali, obdivovali jeho laskavou
a pratelskou povahu, znalost a umeni jako lekare, ktery se nebal
delat uspesne operace, ktere jeste FDA neschvalila, jeho suchy
smysl pro humor a jeho humanitarni pristup k medicine.
Penize definitivne nebyly rozhodne hlavnim faktorem
v jeho praci a jeho uspech byl zalozeny hlavne na jeho schopnostech.
WE WILL MISS YOU JOHN AND YOU WILL ALWAYS LIVE IN OUR HEARTS. GOD BLESS!
Milan++++
kdo mi byl velmi blizky, fantasticky clovek, ktery na mych kolenech
operoval 19x (za 35 let), ktery se stal velmi blizkym kamaradem a
ja jen se smutkem v srdci, musim o nem napsat par slov, protoze
diky jemu a jeho umeni, jako chirurg, dnes chodim bezbolestne na
dvou umelych kolenech, zazracich americke technologie a dokonce
i mohu opatrne lyzovat (na bezkach).
JOHN H. PAYNE, M.D., stejne stary jako ja, zemrel 31.3. 2007
po kratkem zapase s rakovinou prostaty. Zalozil v Las Vegas
(po navratu z Vietnamu v 1970) kliniku "DOC",
"Desert Orthopedic Center", ktera ma dnes svoji vlastni budovu,
ER, out-patient operacni facility, 10 pokoju a zamestneva 18
specialistu na kazdou cast lidskeho tela.
John delal hlavne kolena, ramena a kycle.
A jelikoz jsme si byli tak blizci a ja se stal po tech letech
clenem DOC rodiny, chtel bych jen na jeho pamatku a pocest napsat
techto par slov. Poznal jsem v zivote par velmi specialnich lidi
a JOHN byl jeden z nich. Kazdy, kdo mel stesti ho poznat tak dobre
a intimne jako ja (19x under) byl jeho nahlou smrti prekvapen
a zdrcen. Vsichni, kteri ho poznali, obdivovali jeho laskavou
a pratelskou povahu, znalost a umeni jako lekare, ktery se nebal
delat uspesne operace, ktere jeste FDA neschvalila, jeho suchy
smysl pro humor a jeho humanitarni pristup k medicine.
Penize definitivne nebyly rozhodne hlavnim faktorem
v jeho praci a jeho uspech byl zalozeny hlavne na jeho schopnostech.
WE WILL MISS YOU JOHN AND YOU WILL ALWAYS LIVE IN OUR HEARTS. GOD BLESS!
Milan++++
Friday, April 13, 2007
NECO PRO ZASMANI
Posilam link v anglictine, pro ty, kteri ctou anglinu.
Jinak mam povoleni to prelozit a zkusim to dodelat dnes
vecer. Musel jsem si dvakrat vymenit pradlo.
Kliknete sem.
A nebo sem.
A podobne informace - tentokrat v cestine!
Czech the link!
Milan++++
Jinak mam povoleni to prelozit a zkusim to dodelat dnes
vecer. Musel jsem si dvakrat vymenit pradlo.
Kliknete sem.
A nebo sem.
A podobne informace - tentokrat v cestine!
Czech the link!
Milan++++
Wednesday, April 11, 2007
VZPOMINKY CESKEHO MUZIKANTA
Pred momentem jsem dopsal odpoved kamaradovi z Bratislavy a ta odpoved zpusobila vybaveni zaplavy vzpominek, o kterych ted zacnu na pokracovani psat, abych se mohl s Vami o ne podelit.
Hrali jsme na Novy Rok v 1967/68 v Mnichove na velke party,kterou organizoval majitel studia SABA ve Viellingen, Willy Frutt. Byl tam Mancini, Supremes a taky zacinajici Tom Jones,ktereho nikdo neznal a my jsme ho doprovazeli. Prisel k nam ale pozdeji nejakej ozralej bohac a rekl: "Proc vy Cesi, se snazite kopirovat americkou muziku?" Zahrajte nam nejake polky!
Tak jsme valeli polky a zkoncilo to se smlouvou na album ceskych polek, s Gustou Bromem. Velmi ochotne udelam kopii (i obalu v moravskych krojich na Spilberku), mam akorat vinyl, ale necham udelat CD a mohl bych to poslat na MP3. Jestli ma nekdo zajem, jak zpivame: "Proc ta sova tolik houkala,huuu a huuu a huuu!" Mne to dost financne pomohlo, protoze jsem s Hnildou napsal polovinu vsech aranzma. A v NSR to byl v 1968 velky hit!
Ta vzpominka jde ale dal a do Las Vegas. Hraji Tom Jones Show v Ceasar's (asi 1979) a Mr. Jones si mne pozval po show do jeho dressing roomu~ja byl posranej co sem udelal a prekvapeni bylo, kdyz s tim krasnym welshskym prizvukem rekl: "I know you from Munich! You played with the Czech Count Basie Band!" Samozrejme, ze jsem se podelal. NADHERNA VZPOMINKA!
A dekuji, ze jste mi to pres Dame Elton pripomneli.
Cely zivot jsou vsecko jen krasne vzpominky, jak rikal muj TATA. And I am a very gratefull and blessed SOB.
Milan++++
Hrali jsme na Novy Rok v 1967/68 v Mnichove na velke party,kterou organizoval majitel studia SABA ve Viellingen, Willy Frutt. Byl tam Mancini, Supremes a taky zacinajici Tom Jones,ktereho nikdo neznal a my jsme ho doprovazeli. Prisel k nam ale pozdeji nejakej ozralej bohac a rekl: "Proc vy Cesi, se snazite kopirovat americkou muziku?" Zahrajte nam nejake polky!
Tak jsme valeli polky a zkoncilo to se smlouvou na album ceskych polek, s Gustou Bromem. Velmi ochotne udelam kopii (i obalu v moravskych krojich na Spilberku), mam akorat vinyl, ale necham udelat CD a mohl bych to poslat na MP3. Jestli ma nekdo zajem, jak zpivame: "Proc ta sova tolik houkala,huuu a huuu a huuu!" Mne to dost financne pomohlo, protoze jsem s Hnildou napsal polovinu vsech aranzma. A v NSR to byl v 1968 velky hit!
Ta vzpominka jde ale dal a do Las Vegas. Hraji Tom Jones Show v Ceasar's (asi 1979) a Mr. Jones si mne pozval po show do jeho dressing roomu~ja byl posranej co sem udelal a prekvapeni bylo, kdyz s tim krasnym welshskym prizvukem rekl: "I know you from Munich! You played with the Czech Count Basie Band!" Samozrejme, ze jsem se podelal. NADHERNA VZPOMINKA!
A dekuji, ze jste mi to pres Dame Elton pripomneli.
Cely zivot jsou vsecko jen krasne vzpominky, jak rikal muj TATA. And I am a very gratefull and blessed SOB.
Milan++++
Subscribe to:
Posts (Atom)
